Srdce z kovu?

25. listopadu 2016 v 13:13 | RS |  Osobní rozvoj
Už jste někdy v životě potkali člověka, o kterém jste si řekli: ten má srdce ze železa.? Určitě ano, každý takové lidi potkává, častěji, než si dokáže připustit. I já jsem takové lidi potkala.
Ale co nám dává právo je odsoudit? Co nám dává právo dát jim nějakou nálepku? Ten je dobrý, ten špatný, ten takový a ten makový…Jsme snad s tím člověkem po celý jeho život, každou vteřinou? Jdeme snad jeho životem za něho v jeho botách, abychom ho mohli soudit?
Víme snad, kdo mu jak ublížil? Víme, jak se dotyčný cítil?
Jediný člověk, se kterým jsme každou vteřinu jeho života, se na nás dívá každé ráno do zrcadla. A i tak, kdo nám dává právo soudit sebe? A z čeho vychází naše soudy? Z nějakých nalinkovaných pravidel, které nám určilo okolí, nebo které jsme si určili sami? A jak můžeme vědět, že ty pravidla a linky jsou správné? Máme právo soudit sami sebe? Máme právo soudit kohokoli jiného?
Známe opravdu dobře alespoň sami sebe? A jsme to my, nebo postavička, která se nechala nějak utvořit okolím? Jak máme najít své vlastní a skutečné já? Proč ubližujeme sami sobě, proč se nemáme rádi takoví, jací jsme?
Myslím, že je nutné podívat se do svého nitra. Najít své skutečné já. Nesoudit se za cokoli, co cítíme. Přijímat se takoví, jací jsme. Je špatné nenávidět někoho, kdo nám ublížil, nebo cítit touhu se mu pomstít? Je potřeba se učit přijímat všechny své stránky, umět si přiznat i své temné stránky a odpustit si. Protože dokud neodpustíme sami sobě, nedokážeme odpustit ani ostatním.
Jak můžeme milovat ostatní, když neumíme milovat sami sebe? Když nesneseme být sami se svými myšlenkami, bez jakéhokoli rozptylování zvenčí.
Podle čeho se posuzuje bohatství? A co když je ten poslední bezdomovec pod mostem, který je šťastný, protože na nebi vyšli hvězdy, bohatší než nějaký milionář ve svém honosném sídle, který jen přemýšlí o tom, kdo ho chce okrást a jak mít ještě víc peněz?
Už v neděli bude první adventní neděle, ale jaký největší a nejvzácnější dar si můžeme dát? A kdo nám ho může dát? Největší dar, který můžeme dát sobě a zároveň ostatním, je odpustit sami sobě a mít rádi sebe se vším, co k nám patří.
Jsem na cestě ke svému největšímu daru a přeji všem, aby i oni našli svou cestu ke svému daru. Protože cesta je cíl.
Hodně lidí, tenhle článek nejspíš nepochopí a řekne si: co to je za blábol?, ale to nevadí, i to je v pořádku. Asi ještě nejsou připraveni tento článek pochopit.
 

Můj sen

11. listopadu 2016 v 13:26 | RS |  Ostatní
Je příjemné teplo. Mé uši slyší nádherný zpěv ptáků a šumění moře. Lehounký teplý vánek hladí mé krásné a zdravé tělo a pohupuje houpací sítí zavěšenou na statné a urostlé palmě. K mým uším doléhá smích dětí hrajících si v teplém, jemném písku. Jsou to moje děti. Rozesmál je nádherný, velký a barevný motýl, který jim usedl na jejich hrad z písku. Užívám si tento moment plný štěstí a radosti. Pomalu otvírám oči. Vidím svvé rozesmáté děti s motýlem, pláž a klidné, čisté moře zbarvené do modra obklopující bílou písčitou pláž za níž je náderný porost tvořený tropickými palmamy. Orchideje zde rostou ve všech barvách světa a slétají se k nim motýli.
Noci trávíme v bungalovu postaveném nad modrým průzračným mořem a spolu s mým budoucím manželem hledíme na noční oblohu plnou hvězd. A každá ta hvězda svítí pro nás a naše štěstí.
Vstáváme s přítelem z houpací sítě, jdeme pro děti a s nimi usedáme pod palmy k nízkému stolku v písku, na kterém nás vítá k obědu svou vůní grilovaná ryba a čerstvé ovoce. K jídlu popíjíme nealkoholické mojito a odpočíváme v písku. S přítelem se chytáme za ruce a společně dotančímeaž k moři, kde očistíme svá těla od písku. Děti se smějí a cákají po sobě tu průzračnou slanou vodu.
Svá těla necháváme uschnout při procházce po pláži v přijemně teplém bílém písku. Na houpací síti na mě už čekají lehounké bílé šaty z květované krajky, oblékám si je přes bílé bikyny na své opálené tělo. Dcerka má stejné krajkované šaty jako já a přítel se synem si oblékají bílé košile i lehounké bílé kalhoty. Ruku v ruce i s dětmi jdeme pískem k bílé bráně zdobené květy orchideí v bílé barvě. Na květech sedí spoustu motýlů a vítají nás máváním svými barevnými křídly.
Pod touto přenádhernou branou si říkáme své ano, motýli rázem vzlétají, vyměňujeme si své prstýnky a novomanželský polibek.
Poté jdeeme po pláži až k připravenému balonu, do jehož košíku nastupujeme a necháváme se vynést do výšky, aby jsme viděli tu nádheru z ptačí perspektivy. Okouzleni tou krásou oznamujeme všem dětem, že na vánoce dostanou malého sourozence. Všichni jsme zcela šťastní a usmíváme se.

Tuto krásnou dovolenou nám umožnilo moje úspěšné podnikání v oblasti infoproduktů i prodeeji dekoračních předmětů, které vyrábí ženy, jež zažili domácí násilí a tato tvorba jim pomáhá k odreagování i lepší finanční situaci. Obchody jdou výborně a má organizace, sloužící jako prevence a osvěta domácího násilí pomáhá spoustě osob k lepším zítřkům.

Vždy, když potřebuji načerpat novou inspiraci a energii, odjíždím se svými milovanými do cizích krajů, ať už jsou kdekoli a poznáváme cizí kraje, přírodu i zvyky.

Sebepoškozování

8. listopadu 2016 v 14:03 | RS |  Osobní rozvoj
Ty víš, kdo má tenhle problém? Nebo ho máš sám či sama? Možná ti je patnáct, možná třicet let, nebo něco mezi tím. Je jedno, kolik ti je let, jestli jsi ženou či mužem, chudý či bohatý, velký, malý, tlustý, tenký… Jen ty víš, že uvnitř masky tvořené úsměvem a zdáním silného človíčka, je ustrašený a nešťastný tvoreček, co nenávidí sám sebe a za svou nenávist k sobě se trestá. Okolí si o tobě myslí, že jsi silný a vše zvládáš, ale jen a pouze ty víš, že to tak není.
Ty rány uvnitř tvé duše, které schováváš pod maskou z úsměvů, jsou příliš těžké. Tíží tě a táhnou pod hladinu a ještě níž, topí tě na dně v blátě. A když si potřebuješ ulevit, potřebuješ se alespoň trochu nadechnout, znáš řešení. Je ti důvěrně známé. Víš, že to uděláš zase, dříve či později. Abys mohl nebo mohla dál nosit svou masku. Je jedno, jakým způsobem to děláš. Možná si bereš žiletku, cigaretu, projímadlo, možná kladívko. Už máš připraveno své náčiní a jediné, na co dokážeš myslet, je úleva, která po tom přijde. Možná to děláš kvůli bolesti, abys cítil alespoň něco, možná kvůli krvi, která odnáší tu bolest, co v sobě schováváš. Bereš do ruky žiletku (nebo jinou pomůcku) a řežeš. Jeden řez. Krůpěj krve na tvé paži se zvětšuje a stéká dolů. Ale to ti nestačí. Druhý řez, třetí, čtvrtý… Dokud ti není lépe. Nakonec přichází úleva. Konečně. Díváš se na svou poraněnou kůži, výčitky svědomí. A hned ti je zase hůř. A co teď? Nasadit masku, uklidit po sobě a vzít si oblečení s dlouhými rukávy, ať si nikdo ničeho nevšimne.
Jizvy na tvé kůži ukazují jizvy, které jsou skryty ve tvé duši. Jen zachovat masku, jizvy schovat, snad si nikdo nevšimne.
Když si uvědomíš, že se z té úlevy stala věc, bez které už nemůžeš žít, která je tvou součástí, je dost možná už brzy požádat o pomoc, protože ve snaze dosáhnout úlevy jsi moc přitlačil na žiletku, prořízl si tepnu, teplý proud tvé krve stéká na zem a život v tobě pomalu odchází. Už vidíš černého anděla, co pro tebe přichází, máš se jím stát také a chodit pro duše sebevrahů. Byl s nimi, když jejich duše opouští tělo, jejich život vyhasíná příliš brzy. Jejich duše nenalezne klidu, protože na zemi nesplnili svůj úkol.
Pokud i ty jsi chycený či chycená v bludném kruhu sebeubližování, prosím, řekni si o pomoc dříve, než z tebe bude černý anděl. Řekni o svém problému svému učiteli, rodiči, příteli či přítelkyni. Zavolej na některou z Linek důvěry, kontaktuj psychologa, jdi do nemocnice a řekni o svém problému nějakému lékaři či sestřičce a nech si pomoci. Prvním krokem ke tvé svobodě je přiznat si problém. Klidně napiš i tady pod článek, uleví se ti už jen tím, že si svůj problém přiznáš a řekneš ho "nahlas".
Neboj se, jsem s tebou.
TYjsi důležitý, jsi nejdůležitější člověk ve tvém životě, kterého máš, neubližuj si!!!
Pravděpodobně se nenávidíš, ale to nevadí. I to se dá změnit. I ty se můžeš mít rád/a. Ale jak najít cestu k tomu, mít se o něco radši? Pomoci ti může i tato kniha:

pro muže


a pro ženy

 


Tvoření s dětmi pro deštivé dny

4. října 2016 v 11:11 | RS |  Rodina a vztahy

Také nevíte, jak zabavit děti v deštivých dnech, když už nefunguje nic běžného? Tady je jedna z možností.
Potřebujeme

minimálně 1 nudící se dítko ve věku 3+

samotvrdnoucí hmotu (okolo 50,-) - mám raději bílou

igelit či otíratelný ubrus k ochraně stolu

váleček

vykrajovátka na cukroví

Postup

1) Hmotu vybalíme a propracujeme, vyválíme cca 3 mm silnou placku. Starší děti zvládnou sami.



2) Z té necháme malé výtvarníky vypichovat různé tvary. Zbylé odkrojky opět zapracujeme a vyválíme na placku.


3) Starší děti mohou dokreslovat vzory apod. na vykrájené tvary pomocí párátka, vidličky, rýtka či jiného prostředku.

4)Hotové tvary uložíme na rovnou plochu - my jsme použili plechy na pečení a pečící papír.

Po zaschnutí, cca 24-48 hodin lze na tvary kreslit (k dokreslení barvami je lepší bílá hmota) či použít techniku decoupage.

Hotové tvary můžete použít například jako dárky k svátku babičkám a tetičkám. Mohou posloužit také jako dekorace či ozdoby na vánočním stromečku (pro tento účel nezapomeňte před zaschnutím propíchat dírky na zavěšení.

Děti se baví a maminka může studovat


euvit-banner-728x90-maminky.jpg

Vaše RS

Zadluženost

1. října 2016 v 21:17 | RS |  Finance



Věřím, že máte lepší den, než pan Žalud, který si marně láme hlavu se svými dluhy.

Píše se rok 2016 a podle Českého statistického úřadu má naše země 10 564 866 obyvatel. Ale proč to zde píšu? Důvodem je zjištění, kolik obyvatel má republika a kolik obyvatel je v produktivním věku. Jak to tedy je? Obyvatel v produktivním věku je 8 912 005. A teď si představte, že 8% obyvatel má nějaký dluh, který není schopen splácet. To představuje 712 960 osob, které nejsou z nějakého důvodu schopni splácet své závazky. Je to šokující číslo a snadno se může stát, že se také zařadíte do této skupiny obyvatel, aniž chcete. Stačí delší nemoc, přijít o práci, dokonce i pouhý konec vztahu vás sem může zařadit. Ale co máte dělat, když se řadíte do této skupiny obyvatel a nevidíte z toho cestu ven? To se dozvíte v připravovaném e-booku Cesta z dluhů.

Ještě pár čísílek. České domácnosti dlužili k 31.07.2016 celkem 1 433 703 100 000,-. Z toho největší část tvoří spotřebitelské úvěry ve výši 263 188 800 000,-, následují je úvěry na bydlení a ostatní úvěry.

A co dělat, když už jsme ve skupině, která není schopná splácet své závazky? Jsme často v dluhové pasti, ze které nevidíme cestu. Jediná cesta, jak z toho bludného kruhu dluhů ven, je přiznat si problém, postavit se k němu čelem, provést si analýzu svých možností a následně zvolit nejvhodnější řešení. Hlavně se nevzdávat, protože i když se vzdáte, dluhy Vás dříve či později dohoní a zasadí vám ránu v podobě vymahačů a exekucí. Jako bonus bude Váš dluh o mnohonásobně větší díky úrokům, úrokům z prodlení, smluvním pokutám, nákladech vymáhání, nákladech exekuce a dalších částkách. Snadno se stane, že i částka jako například 700,- se změní na částku 15 000,- vymáhanou exekučně.

Pro ty, kteří nejsou schopni splácet své závazky a nemají tisícové částky k získání všeobecných informací o tom, jak tyto dluhy řešit, jsem napsala e-book Jak na dluhy, který je možné získat zdarma spolu s možností dostávat informace o dluhové problematice zdarma a pohodlně přímo na Váš e-mail.


V tuto chvíli pracuji na zrodu e-booku Cesta z dluhů, který bude mnohem nabitější informacemi. Tak se těšte, již se připravuje jeho příchod na svět a vy můžete být u toho.


Těším se na Vás u dalšího článku o dluzích.

Vaše RS

Oprátka ze strachu

29. září 2016 v 12:28 | RS |  Ostatní
Pod tlakem nynějších i minulých událostí přemýšlím a najednou vidím téma týdne : Oprátka ze strachu.

Ano, dobře ji z minulosti znám. Ale co když se vrátila? Nevím, je mi na nic a nejraději bych zalezla někam pryč a jen přemýšlela, ale to bohužel nejde, tak se o to pokusím tady.

Minulost.
Přemýšlím o tom, jestli jsem jako člověk slabá, nebo ne a tak bilancuji. Co že to mám za sebou? Od mala jsem slyšela, že jsem nechtěné dítě, co své matce zkazilo život. Protože malé dítě přeci může za to, že se narodilo a jeho rodiče si nerozumí. Oprátka strachu a viny.
Vyrůstala jsem na vsi, to ano, ale nikdo z mých spolužáků na základní ani střední škole nemusel doma dělat tolik, co já. Dobře, dejme tomu, naučilo mě to poradit si s různě těžkými pracemi. A co mi ješte drahé rodičovstvo předalo, krom svých genů? Každý, byť jen malý náznak sebedůvěry musel být ihned zadupán hluboko pod zem, oprátka strachu. Cokoli udělám, je špatně. Hlavně držet ústa a krok, nevyčnívat, snažit se splynout s průměrem... A když mě jeden člověk v 9ti letech zneužíval? No přeci, to je jasné, buť rozumná, nech si to líbit (aby máma nepřišla o rádobypřítele), neřeš to, to je vlastně normální, tak proč by s tím máma měla něco dělat? Oprátka strachu.

Dobře, zvládla jsem základní školu i střední, kterou mi vybrala matka. Později pak i na její přání vysokou školu...
Mezi tím, jeden osudný maturitní večírek kamaráda, dá se říci, více osudový, než jsem si dokázala představit. Ve zkratce- vztah, těhotenství, strach, svatba, dítě, psychické srážení, strach, druhé dítě, domácí násilí ve všech podobách,oprátka strachu co mi bránila utéci dříve, rozvod, strach, boj o zbytky důstojnosti, oprátka strachu, že to nezvládnu, nový začátek? Nebo zase jen oprátka upředená ze strachu?

Přítomnost
Snaha vstát z bláta, strach, klacky pod nohy od exmanžela, strach, snaha žít a ne přežívat, klacky pod nohy od vlastní rodiny i exmanžela, strach, má cenu ještě vstávat a bojovat za přítomnost a budoucnost, vypovídat proti exmanželovi u soudu? Znovu je tu, nikdo ji nezval, nechci jí, ale jak si jí sundat z krku? Oprátka předená ze strachu.

Tak strašně moc bych chtěla utéct, ale mám svázané nohy. Tak strašně moc bych chtěla vše vzdát, celý svůj život, boj o budoucnost... oprátka strachu, co bude dál? Oprátka strachu, co mě poutá k tvrdé, studené zemi, co mě poutá k životu.. Nemohu tu přeci nechat ty své dvě neviňátka... Tak jak si jí mám sundat, když každý sebemenší pohyb mě více a více svázává a škrtí.. Toužím utéct, jen tak s malým batůžkem, někam hodně daleko, od všech starostí... Ale jak, když se zase vrátila ta oprátka strachu, beznaděje, co tu byla před dvěma roky, než jsem našla sílu utéct s dětmi od exmanžela... Mám pocit, že už se znovu nedokážu zvednout...

Vůbec se mi to nelíbí, ale zase mě dostala. Jsem v jejím sevření, dusí mě a škrtí, svazuje mě a brání mi fungovat, svazuje mi ruce i nohy do kozelce, škrtí mě, brání mi žít, bere mi všechnu sílu do života... oprátka ze strachu.

Tak JAK se jí zbavit? tak jako už před časem. Znovu si přečtu knihu

17-tvari-zeny-728x90-gif.png

nebo druhou velmi přínosnou a inspirující knihu

g-kniha-zdarma-2-1447572756.png
a zase mi bude lépe, protože mi tyto knihy pomohou zanhat chmury, jako už to udělaly dříve. Než jsem si přečetla tyto knihy, četla jsem blog autorky těchto knih http://zenyzenam.cz/blog/

Vzor žádosti povinného o odložení exekuce

13. září 2016 v 19:36 | RS |  Finance





Exekutorský úřad:

(na dopise o exekuci např. jméno exekutora a adresa)



Oprávněný:

(komu dlužíte, název, adresa)



Povinný:

Jméno a příjmení

adresa


pro ………,- s příslušenstvím

k č.j. : ………………….


Vážení,

1.

Usnesením Okresního soudu v ….. ze dne ….. č.j. 9 …….. nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného proti mé osobě jako povinnému pro částku …….,- s příslušenstvím a nákladech řízení …… ,-, podle rozsudku téhož soudu ze dne ……. č.j………………. Provedením exekuce byl pověřen pan……………….. , soudní exekutor Exekutorského úřadu ……………… (př. Praha - východ).


Důkaz: citované usnesení o nařízení exekuce


2.

Odůvodnění žádosti vypsat (př: V současné době jsem nezaměstnaný. Nepobírám žádný příspěvek hmotné nouze. Nemám zaměstnání, pouze v měsíci červenec jsem měl brigádu na Dohodu o provedení práce od 5.7. do 30.7. 20XX , zaměstnavatel ………… IČ:…………,adresa. Z této brigády jsem měl za měsíc červenec příjem ....... ,-. Na podporu v nezaměstnanosti jsem neměl nárok. Na úřadu práce jsem veden od………. Mám dvě nezletilé děti, syna jméno a příjmení, r.č. ……….a dceru jméno a příjmení, r.č. ………… ke kterým mám vyživovací povinnost. Tímto zároveň prohlašuji, že nevlastním žádný nemovitý majetek. Bydlím různě po kamarádech a vlastním pouze věci osobní potřeby Nejsem tedy schopen platit ani dlužnou částku vůči oprávněnému ani náklady exekuce, naopak další pokračování exekuce by vedlo jen k navyšování dlužné částky, kterou mám jako povinný uhradit.)


Důkazy:

př: - potvrzení úřadu práce o evidenci

-dohoda o provedení práce

kopie rodných listů nezletilých dětí jména a příjmení


3.

Zdůrazňuji, že se tímto nezbavuji odpovědnosti zaplatit dlužnou částku oprávněnému. Až si najdu stálé zaměstnání nebo další brigádu, začnu daný dluh opět splácet.


4.

Z výše uvedených důvodů navrhuji, aby soudní exekutor vydal následující usnesení:


Exekuce vedená pod č.j. …………………. se zastavuje.


Pro případ, že oprávněný nebude s tímto návrhem souhlasit, jako povinný navrhuji, aby citované usnesení vydal příslušný exekuční soud.


V ….. dne ……..


podpis

--------------------

Jméno a příjmení

Na další užitečné vzory k tématu exekuce a dluhy se můžete těšit v připravovaném e-booku, zatím si můžete nechat zaslat e-book, který již spatřil světlo světa a je zde: http://romanasvatonova.webnode.cz/
Ráda Vás následně upozorním na zrození připravovaného e-booku.

Bezplatná dluhová poradna

13. září 2016 v 13:37 | RS |  Finance
Když si do vyhledávače zadáte heslo bezplatná dluhová poradna, vyběhne na vás množství odkazů, na různé poradny ve vašem okolí. Některé jsou i on-line.
Přemýšleli jste už ale někdy, jak můžou takové poradny fungovat? Jak jsou financovány?

V době, kdy jsem řešila finanční problémy a snažila se zvrátit hrozící exekuce, díky dluhům, které nadělal v tajnosti exmanžel, jsem zjistila, jak takové poradny fungují.

Na svých stránkách mají informace, v podstatě nicneříkající, všeobecně známé. Obvykle je zde možnost prohlédnout si dříve položené dotazy, kterých tam je velké množství, nejsou přehledně třízené a odpovědi zase pouze všeobecné. Zodpovězené dotazy jsou staršího data (i několik let) a stránky jsou stejně dlouho neaktualizované. Slouží pouze jako naháněcí stránky pro insolvenční poradny.

A když zašlete dotaz, odpoví vám pouze robot, že váš dotaz bude zodpovězen později. A tak čekáte a čekáte a ono nic. Vámi položený dotaz se ani nezobrazí v dotazech.

A kamenné pobočky bezplatných poraden? Sdělí vám, že se musíte objednat a čekat, až na vás budou mít čas. Ale vy ten čas nemáte, protože čekání na radu, vás může vyjít hodně draze. Například zabavením vašeho majetku...

A protože se mi tento přístup velice nelíbí, sepsala jsem základí postup a souhrnné informace o tom, jak řešít dluhy do e-booku zdarma, který jsem ochotná poskytnout každému, kdo si o něho napíše na této adrese:


PS: A proč jsem si s tím dala práci? Protože vím, jaké to je mít problémy a nevědět, co s nimi

Marmeláda Šípkové růženky

11. září 2016 v 12:12 | RS |  Recepty

Marmeláda pro Šípkovou Růženku

1 kg šípků
1 kg jablek
0,5 kg cukru
želírovací prostředek
1 l vody

všechny suroviny dáme rozvařit do hrnce, rozmixujeme ponorným mixerem, propasírujeme do hladka, poté zahřejeme a horké plníme do sklenic, které položíme dnem vzhůru

Jako kulisu si můžete k práci pustit: https://www.youtube.com/watch?v=gpnYdXV4uxs

Mámtěráda z goji

9. září 2016 v 9:47 | RS |  Recepty
Včera jsem měla pokusový den a dopadl velmi chutně. Stvořila jsem marrmeládu, ale ne jen tak obyčejnou.
Použila jsem:
sušené plody goji cca 50 g
2 velké oloupané pomeranče
4 vypeckovaná jablka
želírovací cukr
půl lžičky mleté skořice
5 hřebíčků
sklenička vody
čisté zavařovací sklenice s víčky

A co jsem s tím udělala?
a) vše jsem dala do velkého hrnce, zapálila sporák a nechala rozvařit jablka
b) vyndala jsem čistou lžičkou hřebíčky
c) vše jsem pomocí ponorného mixeru rozmixovala
d) přihřála rozmixovanou směs k probublávání
e) čistou naběračkou jsem naplnila sklenice, zavíčkovala a postavila dnem na horu
f) nechala jsem mámtěrády vychladnout

A výsledek? Lepší, než jsem očekávala, skvělá chuť a zásobárna vitamínů na zimu.

Kam dál