Březen 2017

Jak vypadají hrdinové?

22. března 2017 v 13:31 | RS |  Osobní rozvoj
Úžasné téma týdne. A jako zázrakem jsem přišla na jméno člověka, který je v mých očích hrdinou. Je 100x úplnější a větší, něž většina lidí, které znám. Jeho jméno je Nick Vujičič.
Jednu jeho řeč jsem viděla již před několika lety, jeho jméno se mi vypařilo z hlavy, ale nezapomněla jsem na to, jak úžasné a velké věci dělá pro milióny lidí po celém Světě. No, v dnešní době internetu není problém si najít některé z mnoha videí, ať už přeložených či s titulky.
Tento hrdina, který se narodil s vážným handicapem, bez rukou i nohou, předává naději a lásku prostřednictvím svých projevů, knih a přednášek. Síla jeho slov je obrovská. Zachránil svými slovy a ještě zachrání mnoho životů.
Troufám si říci, že i přes svůj handicap, šikanu v dětství a další obtíže se stal úspěšným člověkem, jež ovlivňuje miliony lidí.
Pusťte si prosím sami některé jeho video, můžete začít několikaminutovým, pokud se cítíte zaneprázdněni. Více slov není potřeba. Děkuji Nicku.
Píšu z telefonu,protože nemám PC, neumím touto cestou vložit odkaz, pokud mohu poprosit, vložte prosím někdo odkaz do komentáře. Děkuji.
Video o naději naleznete na youtube, pod názvem Překonání beznaděje: Nick Vujicic

Den, kdy zmizelo slunce? Aneb moc antidepresiv

16. března 2017 v 11:59 | RS |  Osobní rozvoj
Jaký den v mém životě je možné takto označit? To vím přesně. Byl to den, kdy jsem začala užívat antidepresiva, v lednu 2014. Uzavřeli mně do šedé bubliny, která mě oddělila na 3 roky od prožívání emocí negativních, bohužel i těch pozitivních. Vše v bublině bylo šedé, nedovolila proniknout dovnitř barvy života, nedovolila jim ani dostat se z bubliny ven. Udělali ze mě pouhého robota, co nějak zajišťuje nejnutnější k zachování fyzické podstaty. Zmizela přítomnost i budoucnost, byla jen minulost. Nepřekročitelná. Vše mi bylo jedno. Duševní podstata byla uvedena do stavu srovnatelného s bezvědomím.
A lékaři? Ty měli na vše stejné řešení. Neustálé zvyšování dávek antidepresiv, léků na spaní... Ano, zajistily tím fyzickou podstatu, ale duševní podstata zůstávala na druhé koleji. A při poslední hospitalizaci na PSO, po radě primáře spáchat sebevraždu, protože prý je v mém životě tolik problémů, že se jinak vyřešit nedají, se něco uvnitř změnilo. A informaci, že mi úřady seberou děti a budu muset nastoupit k dlouhodobé hospitalizaci na rok, nebo déle, způsobilo chvilkovou rezignaci a následné probuzení duše. Všechny léky přistáli obloukem v odpadkovém koši a duše začala hledat jinou cestu. Přibližně 2 týdny protestovalo fyzické tělo proti vysazení léků abstinenčními projevy.
Šedá bublina praskla.
Duše mohla začít hledat cestu k budoucnosti. O počátku této cesty příště.

Pozor, nepovažujte prosím tento článek jako návod k úplnému zahození léků. Před vysazením jakýchkoliv léků se poraďte s lékařem, kterému důvěřujete.

Vysazení léků takovéto povahy může být životu nebezpečné. Před začátkem užívání antidepresiv doporučuji zvážit všechny pro i proti. Jsou totiž následky dlouhodobého užívání těchto léků, o kterých vám žádný lékař pravděpodobně neřekne. Z krátkodobého hlediska dokáží pomoci, z dlouhodobého hlediska mohou mít opačný následek. Nemám lékařské vzdělání, vyjadřuji zde pouze svůj osobní názor.